Na úvod - nehodlám porovnávat film s knihou, neboť to není možné, obojí umění se od sebe výrazně odlišuje způsobem zpracování, výstavbou děje a především vnímáním a chápáním „konzumenta“ - čtenáře či diváka. Chci ROTK zhodnotit jako ucelený film pro kina (tedy bez doplňků rozšířené verze), určený nejenom čtenářům knih, po stránce technické a obsahové (scénář, dramaturgie).
První díl byl nečekaným překvapivým zjevením v nudě běžné filmařské rutiny. Druhý díl vystupňoval napětí, strhnul dějem a vysoko nasazenou laťkou akčnosti. Od třetího filmu jsem očekával ještě něco víc a patrně to byla chyba - nebyl jsem ani překvapen, ani stržen, a dojat jsem byl snad jen ze dvou či třech momentů, což mi bylo líto na to, že jsem si vzal do kina pověstný balíček kapesníků, který zůstal neotevřený… Vyprávění poněkud nudné a bez duše, jak už to tady o ROTK někdo napsal.
Technika záznamu: Světlo, nálada scén, způsob snímání „letící“ kamerou, široké krajinné celky, to vše je vynikající a dosud zřejmě nejdokonalejší v celé filmové historii. Problém však vidím na opačné straně - v příliš častém užívání detailů tváří, bez prostřihů s polodetailem a malým celkem. Herectví většiny postav je sice uchvacující, ovšem detaily tváří začínají být místy stejné až nudné, bez potřebného napětí, které by vyvolal zmíněný lepší sestřih. Sám režisér přiznává, že se nechal okouzlit detailem charismatických tváří, ale patrně nedokázal rozlišit míru jejich užití.
Bitevní scény: Sice monumentální ale chybí jim opravdovost, výsledek proto není přesvědčivý. Srovnáte-li například bojové scény ze Statečného srdce nebo třeba z Excaliburu, působí bitvy v ROTK jakoby výrazně limitované hranicí přístupnosti. Absence krve a uťatých končetin je u režiséra Jacksona vzhledem k jeho minulé tvorbě podivná. Umím si představit, že mu producenti řekli - fajn, natoč Pána prstenů, ale zapomeň na svůj dosavadní styl, protože chceme mít film přístupný ve všech kategoriích, abychom vydělali. Jackson, aby pokyn dodržel, vydal se cestou opačného extrému. Jistěže brutálnost tohoto typu není pro děj ROTK podstatná, ale bitvy vyznívají ploše a připomínají počítačovou hru. Ve druhém dílu se to ztratilo, protože bitva o Helmův žleb probíhala převážně v noci. Helmův žleb měl také nesmírně napínavý začátek, na rozdíl od dobývání Minas Tirith, kde se vojska nepřátel jaksi najednou objevila v pravidelných formacích a obyvatelé a obránci města jakoby o tom vůbec nevěděli. Nedobré pocity z bojů ještě znásobí scéna Legolase zabíjejícího Olifanta, zcela nereálná. Legolasovy, z hlediska reality ještě přijatelné kousky v předchozích dílech, byly „překonány“ nevhodnou přetaženou nadsázkou. Podobně i sebevražedný nájezd jezdců na koních proti monstrům Olifantů, likvidujících celá „koňská stáda“ pouhým mávnutím ostrým chobotem. Z hlediska bojové taktiky zcela nesmyslné, když jezdců bylo tak málo oproti nepřátelským vojskům.
Emoce: Pro přílišný patos v mnoha scénách, kterým režisér nešetřil, jsem se drbal na hlavě… Přehnaně dlouhé dojemné řečnění, neustále slzy v očích - opět to začne po nějaké době nudit. Místy to připomínalo ruské válečné filmy, kde kolem hlavních hrdinů vše ztichne, aby mohli pronášet dojemné zdlouhavé dialogy. Snad nejvíce mne dostala poměrně jednoduchá scéna, a to zapalování signálních ohňů. Úžasné, už proto, že tak to v dávných historických dobách skutečně fungovalo, vždyť i třeba na našem území existuje množství archeologicky doložených strážišť na vrcholech výrazných kopců. Další emotivně silnou částí je příjezd Gandalfa do Minas Tirith, pro skvěle zpodobněnou architekturu města. Asi poslední silnou částí je útok rohanské jízdy, spolu s „povzbuzením“ bojovníků králem Theodenem, jenž se v jízdě mečem dotkl každého z napřažených kopí. Za zmínku ještě stojí sebevražedná scéna Faramirovy jízdy podmalovaná Pipinovým zpěvem, i když bych jako běžný nepoučený divák nepochopil, proč Faramir v úplně zbytečném nájezdu na trosky Osgiliathu (nikoliv na nepřátele v poli!) obětuje zcela poslušně nejenom sebe, ale především gondorské jezdce, kterých bylo sakra třeba při obraně Minas Tirith. Další momenty, které mohly být silně emotivní, byly zmršené - za všechny například zkutí meče Andúrilu, nereálné, protože tímto způsobem by se zlomený meč ve skutečnosti zkout nepodařilo, a nedotažené ve vyznění scény, byla příliš krátká bez dynamičtějšího střihu.
Dějové lapsy: Bylo jich víc - za všechny třeba Saruman jaksi zapomenutý ve své věži, přetažené upalování Faramira Denethorem (stačilo krátce sestříhat), naopak zcela nedotažený a nevyužitý motiv Éowyn bojující v převlečení, motiv z klasických tragédií, kterému chyběla větší hloubka, ať už nenaplněného vztahu k Aragornovi či vznikajícího vztahu nového k Faramirovi, spolu s jejím zraněním. Chyběl obraz, kterak se Aragorn dostal na lodě korzárů. Nesmyslnost scény u brány Mordoru - být jejím obráncem, přece bych ji neotevřel. Zcela a to dost podstatně v závěru chyběl Sauron - zničení věže s okem nemohlo nahradit jeho „fyzickou“ likvidaci. Také zbytečně sladký konec se Samem a jeho rodinou (že by objednávka Hollywoodu?). Na mnohé další si určitě ještě vzpomenu za chvíli, ale myslím, že už to stačí.
Ale abych nebyl tak úplně skeptický, na jednu pozitivní věc upozorním. Protože mám svou profesí blízko k historii, na celé trilogii vysoce oceňuji kvalitní inspiraci tvůrců dekorací, kostýmů, zbraní atd. ve starověkém a raně středověkém období. Jímala mne hrůza z představy, že by se filmaři vydali cestou Xeny či Herkulese, naštěstí se to nestalo. Chtěl bych jen doufat, že filmová trilogie probudí ve svých fanoušcích zájem o skutečnou historii, zejména středoevropskou, protože styčných bodů s Tolkienovým dílem je tu značné množství. Je velmi vzrušující objevovat podobnosti v našem prostředí, krajině, památkách, dávných příbězích které se skutečně v našich dějinách odehrály. Otevře se vám zcela nový svět…
free casino slots bonus games new online casinos accepting usa <a href="http://onlinecasinogames lots.com/# ">caesar casino free slots games </a> free casino games slotomania http://onlinecasinogameslots.c om/#
Opravdu velmi dobra recenze a vystihuje spoustu veci, ktere mi na filmu, velice vadily, i kdyz uz ani TTT pro me nebyly zrovna strhujicim zazitkem.
K te Sauronove fyzicnosti: on ale mel fyzickou podobu. Po padu Numenoru o prisel o pritazlive fyzicno, ktere zastiralo jeho pravou podobu, po nejake dobe si pak "vybudoval" nove telo, tentokrat desive. Pote, co ho Isildur pripravil o Prsten, prisel i o toto telo, ovsem po nejake dobe zacal opet "nabyvat tvaru".
Hodně zajímavá recenze. Doporučil bych ji k přečtení zejména některým rádoby kritikům, kteří mají občas tendence se tu ventilovat. Rozumně, smysluplně a poutavě napsaná, bez jakéhokoli zbytečného napadání a osočování kohokoli, zato s velice slušným obsahovým a myšlenkovým potenciálem. Nemohu říct, že bych se vším souhlasil, to ovšem nic nemění na mém názoru na toto dílko :-)
S tim historickym pozadím je to trošku složitější... Já bych si dovolil tvrdit, že si pan Tolkien vzal mytologii dávných národů jen jako inspiraci, vůbec ne jako základ svého díla - ten měl ve své fantazii. Jeho úmyslem bylo historii vytvořit a ne jen upravovat legendy.
Mirime,na tex horax,no ono neco takoveho existovalo,vzdycky bydlela pobliz njaka hlidka v xatrci,ktere se vozily zasoby a obcas se vymenila,ale nektere ty vrxolky vypadaly fakt dost nepristupne,leda nejaky gondorsky Rakoncaj:-)
...S některými body souhlasím...Eowyn tam opravdu chybi...a jak jsem psala i ve sve recenzi- to, ze zabije cernoknezneho krale je jaksi zapomenuto...Ale naopak scena se zapalovanim hranic mi prisla az zbytecne dlouha, nehlede na to, ze paklize se tolik priklanis k "realnosti" a "nerealnosti"- celkem by me zajimalo, jak by asi nekdo zapalil hranici na zasnezenem vrcholu 4-tisicove hory( bydlet by tam mohl asi tezko...nebo ze by tam tak rychle vylezl??)
A Sauron??Knihu jsem cetla nekolikrat a VAZNE si nevzpominam, ze by se nekde objevoval ve fyzicke podobe...nejspis si ho pletes s Usty Sauronovy,jez vysla pred Cernou branu....
To Merlkir: Čekal jsem, že se asi někdo chytí - Herkulese a ne Herkula proto, že taková slátanina si nezaslouží správné pojmenování.
To next: V úvodu píšu, že ROTK hodnotím jako ucelený film pro kina určený nejenom čtenářům knih. Proto si myslím, že by v něm do očí bijící nereálné věci neměly být. Když už se stejně v mnoha věcech film odlišuje od knihy, vůbec by nevadilo učinit jej místy reálnějším, protože to jinak nutí jen k smíchu. Srovnání se sci-fi kulhá, protože Tolkien vycházel z historické mytologie skutečných dávných národů. Tím odpovídám i Tumithakovi, který zřejmě, jako spousta jiných, silný historický základ tohoto díla dosud neobjevil. To že Saruman bude v rozšířené verzi, je běžnému divákovi na dvě věci... U Saurona a jeho fyzické podoby jsi patrně přehlédl uvozovky u předmětného slova. Běžný divák však chce se zlem skoncovat dokonale, fyzicky... A na závěr jsme zase u knihy a filmu. Znovu opakuji, že pro soudného filmového diváka je Samova rodinná idylka přeslazená, a stejně jako byly ve filmu změněny jiné děje oproti knize, mohl být i konec trochu jinak zpracovaný. Co funguje v knize, nemusí fungovat ve filmu a naopak.
Zajímavý názor, ale myslím ze v tomto zánru nemuzeme ocekávat logiku bezného naseho zivota; je to mýtus a tak se tam dejí nám nereálné veci; je to jako nadávat na film sci-fi protoze tam létají mezi galaxiemi vesmírné lode.
a ještě něco... zarytým fanouškům Knihy tu vyčítají lpění na dějové přesnosti. O tom můžeme vést diskusi, film je podle Knihy točen. Ale hodnotit jej z pozice historika a hlediska možnosti vykonat to či ono, je, promiň mi, už naprostý nesmysl...
jen k nesmyslným scénám - pozapomenutý Saruman - předem oznámeno, že bude v rozšířené verzi; Eowyn - doufám v to samé, tady chyběla, souhlasím; Brána Mordoru - dovolím si nesouhlasit, Sauron chtěl zničit nepřítele jednou provždy (mimochodem, v Knize je tohle vysvětleno velice dobře - Sauron vidí v útoku pýchu nového vládce prstenu a rozhodne se s ním skoncovat dříve, než se naučí ovládat jeho plnou moc); Sauron a jeho likvidace - pokud, jak píšeš, jsi četl Knihu několikrát, pak jistě víš, že neměl fyzickou podobu; no a konec se Samem - mám už podezření, že jsi Knihu nakonec vůbec nečetl, nebo hodně dávno a na všechno pozapomněl - přesně takhle totiž celý Pán prstenů končí, pro Tvou informaci...
Diskuze etenáou na tichto stránkách není provozovatelem serveru nijak moderována a upravována. Provozovatel nemá vliv na obsah jednotlivých poíspevku a nenese za ni zodpovidnost. Vyhrazuje si však právo kterýkoliv poíspivek smazat, pokud bude odporovat normám slušného chování.
27.1. 2009 Pokud o tom náhodou ještě nevíte, tak 28. května bude v Praze zahrána Symfonie Pán prstenů! Detaily najdete a lístky můžete objednávat ZDE 9.4. 2008 Na adrese www.lotrcon.cz najdete pozvánku na letošní LOTRcon ve dnech 27.6 - 29.6 2008, pásma na téma nejen Pán prstenů jako součásti Festivalu Fantazize. 5.3. 2007 Máte radi fantasy a sci-fi? Baví Vás história Slovanov? Ste blázni do mangy a anime? Alebo si chcete len prísť vyskúšať DDR či Sing Star ? Ak ste aspoň na jednu otázku odpovedali pozitívne, potom niet lepšej voľby ako navštíviť Slavcon 2007. Pestrý trojdňový program len za 200 Sk v predpredaji a za 250 Sk na mieste. Pre bližsie informácie navštívte stránku www.slavcon.arda.sk, kde sa môžete priamo zaregistrovať. (akci pořádá Spoločenstvo Tolkiena, kon 15.11. 2005 Dne 17.11.2005 od 14h se v sále HAMU uskuteční koncert Pražského Filmového Orchestru (viz. malá recenze). I tentokrát je krom hudby J. Williamse připravena The Lord of the Rings Trilogy Howarda Shorea. Více informací na stránkách PFO 10.1. 2005 Palace Cinemas Slovanský dům mají na programu maraton všech rozšířených verzí Pána prstenů. Bohužel startuje o půlnoci z 18. na 19. ledna (úterý na středu), což při dvanácti hodinách filmu není dvakrát ideální čas. Tohle rozhodně není poslední příležitost, takže se nemusíte snažit zlikvidovat v takto nelidský termín a v klidu můžete počkat. A nebo zajít jen na rozšířený Návrat krále...