• Včetně poslů, speciálních postav, CP a podobně vychází (dle seznamů panovníků) účast na cca 790 hráčů. Rozložení stran bylo přibližně 400 bílá, 360 černá, k tomu šedá, poslové, CP. K černé jsou počítáni i členové jisté skupiny, kteří byli vyhozeni ráno před bitvou. Jejich popis a chování bude uveřejněn (ano, jde o tu skupinu, která se opila a poté se pustila do pálení bílých zástav a pokusila vyvolat rvačku v bílém táboře).

• Nejdříve padly Šedé přístavy, které Roklinka opustila a Umbar je obsadil. Následně padla Moria, čímžto byl morijský národ zcela rozprášen a stal se součástí Mordoru. Rohan byl národ, kam směřovaly hlavní snahy Sarumana a ač byl trošku zmatek s rohirskými zástavami (nějakou chybou - možná právě díky tomu, že některé zástavy v noci před bitvou zmizely a pak se na herní ploše objevily náhrady v jiných barvách - prostě zelené vlajky byly 4, ač rohirové měli pouze dvě) získal všechny rohirské zástavy a následně si jejich předáním zavázal Rohiry. Co vím o Umbaru, tak ten se snad nechal zlákat, aniž by přišel o všechny zástavy. Následné bitvy byly krvavé a většina střetů byla na louce, dále se bouřlivě bojovalo o Edoras - právě při jeho vyplenění byl sarumanovými lidmi zabit Gothmog odnášející zbylé rohirské zástavy (o čemž však zřejmě věděli pouze mrtví černí). V závěru přišla o všechny zástavy i Roklinka, její panovník ji však raději nechal rozprášit a oživil své lidi pod Lórienskou zástavou, než by přijal zástavy od Sarumana.

• závěrečné rozložení sil:
  černá: Mordor (silnější o bývalou Morii) + Harad
  bílá: Gondor, Osamělá Hora a Lórien (silnější o Roklinku)
  šedá: Saruman, Rohan, Umbar

 

Odchod do věží nastal nějakou tu hodinku před polednem a v tom se trpaslíci podivili…
Osamělá hora byla přesunutá. Byli jsme jako první na ráně v postupu černé „skřetí“ armády, která mířila na Gondor.
V tom se zjevil jeden z orgů (Orgové byli dobří duchové akce a zodpovědní za vše, co se mělo v blízké budoucnosti stát) a řekl nám, že nás čeká první úkol.
Měli jsme zabránit postupu skřetu přes průsmyk. Na dotaz který průsmyk jsme dostali jasnou a rychlou odpověď. Org ukázal na místo, kde se z lesa vynořila celá černá armáda a zmizel. Než jsme stačili vyslat posla pro pomoc, semkli nás do kruhu a strhla se první bitva… Trvala sice delší dobu, než „černí“ předpokládali, ale trpaslíci se nevzdávali. Každý trp zabil alespoň dva skřety, což pomohlo ostatním národům. Skřeti postupovali dál na Rohan, Gondor, Lórien a roklinku, která bila nejdál. Ale co to…? Společenstvo lidí a elfů utvořilo nedobytnou linii hned u Rohanu a „černé“ do jednoho vyhladili. Trpaslíci byli opět na živu. Vydali jsme se tedy na bitvu další a zoufalou. Vydali jsme se dobýt zpět náš prastarý domov Mórii. Jednoduché to zrovna nebylo, ale když přispěchali gondorští se svými balistkami a „rozstříleli“ brány Mórie i se strážemi, bylo vítězství naše. Trpaslíci opustili snadno dobytelnou osamělou horu a s polovinou gondorských se usídlili do našeho ztraceného domova…TRPASLUJ JE NAŠE!!!
Za nějakou dobu jsme oblehli, dobyli a zbořili Dol Guldur. Všichni jeho obránci byli padlí a byl jich doslova plný hřbitov. Frodo prošel přes Trpasluj, aniž by byl kýmkoliv zpozorován a pokračoval dál ve své (nikterak lehké) cestě. Když jsme se vrátili domů do Mórie, černá armáda podnikla další výpad a snažila se dobýt Mórii zpět. Naše a gondorské řady pomalu řídly. Přišel nám na pomoc Ent, který nás a naše životy uchránil. Vytvořil mezi černou a bílou armádou 5m široký volný prostor a zahnal skřety na ústup. Ještě že skřeti neměli zápalné šípy!!! Vypadal hrozně nazlobeně(asi skřeti cestou k nám vykáceli nějaký hájek) a hlavně se nedal zastavit. Ještě že si nevzpomněl, že jsme si večer byli taky na dřevo.
Po vyléčení jsme vyrazili na oslabený Mordor s cílem dobýt jej, ale nebyl až tak oslabený, jak všichni mysleli… Nu co na plat. Ležím zase na hřbitově se svými druhy po boku a čekám, až nás naši mágové znovu oživí (už je to přestává bavit)...
Všichni doplnili své řady a do našeho velkoměsta se hrnuly další a další skřeti. Plná síla černé strany byla strašlivá, ale dala se zastavit. Já i mí druhové jsme stáli opět bok po boku a bránili do poslední chvíle náš domov. Postupně jsme umírali po boku gondorských, kteří se prokázali jako naši největší spojenci. V tom se na obzoru objevila doslova „cválající“ jízda rohanu a vpadla na nepřítele z boku a za pomoci přispěchavšího Lórienu , který skřetům vpadl do týla se z bitvy bitva pomalu stávala bitva vítězná…
Skřeti ještě jednou sice pronesli: „vyhlašujeme obléhání“, ale to se na ně už hrnuli trpaslíci Mórie. To se ale ze znovunabytého bílého společenstva stával mlýnek na „skřetí“ maso. Skřeti byli rozmetáni a ti přeživší se stáhli zpět do Mordoru a čelili při ústupu krutému pronásledování elfů a lidí. V Mordoru se opět zjistilo, že má černá strana navrch a tak se jim podařilo vytlačit nás z Mordoru zase ven. Přispěchavší rohanští byli zastaveni Sarumanem, který si je v dřívější fázi hry. Když zbylá bílá armáda vytvořila řadu, Rohan se k ní přidal, ale po vytvoření „černé“ řady byl Sarumanem rohanská posila odvolána a skřeti, kteří nevěděli co mají dělat dřív (smát se nebo je pronásledovat), napadli bílou armádu z boku. Zase jsem zemřel a znovu mně naši mágové povolali zpět v plné síle. Vydali jsme se s našim králem (Dáinem) na konečné dobytí Mordoru, ale zaskočilo nás pár spojenců, kteří nám oznámili že se Frodo dostal nepozorovaně do Mordoru, kde byl prsten v Orodruině ukován a teď i zničen. VÍTĚZSTVÍ JE NAŠE!!! BÍLÉ SPOLEČENSTVÍ ZVÍTĚZILO!!!

Odešli jsme tedy spolu s ostatními na Pelenorská pole, kde se konala závěrečná bitva. Zde se ukázalo, že Saruman si nepodmanil jen Rohan, ale i Roklinku a Umbar. BYL NÁM TÍM VRAŽEN NŮŽ DO ZAD!!! Nic naplat. Sarumanova šedá armáda se ocitla mezi bílou a černou a byla pobita. Vyhrát může ale jen jeden. Po celodenních porážkách skřetů se nečekal ani žádný zázrak. Na celém poli ležela těla padlých lidí, elfů, trpaslíků a skřetů. Zbyla jen malá hrstka statečných, která černou armádu na dobro porazila a zvítězila.
Byl nastolen věčný mír a dobře se žilo ve Středozemi.

Elfové odpluli z šedých přístavů do zemí neumírajících, Gondor získal zase po dlouhé době krále. Stal se jim Aragorn a za ženu si vzal Elfí princeznu Arwen. Trpaslíci a hobiti zůstali každý u svých předchozích činností a ve Středozemi zavládl na dlouhé časy mír.

#13#10
Do kroniky zapsal SIM