Zaklínač - Věčný oheň

Drak lehkým, pružným, elegantním obratem uhnul bod-
nutí, svinul se jako živá, zlatá stuha, bleskurychle se otočil
a měkce, takřka jako kočka, sekl tlapou pod koňské břicho.
Hřebec zařičel a vyhodil zadkem, jezdec zakolísal v sedle,
leč kopí nepustil. V okamžiku, kdy se kůň zaryl nozdrami do
země, drak úderem tlapy Eycka doslova smetl ze sedla.
Všichni viděli odlétající, utržené plechy brnění; všichni sly-
šeli zařinčení a zadunění, když rytíř dopadl.
Drak se posadil a přitlačil koně drápatou tlapou k zemi.
Sklonil k němu zubatou tlamu. Kůň dušeně zaržál, zazmítal
se a ztichl.
Do nastalého ticha zaduněl hluboký hlas draka Villentre-
tenmertha:
"Odneste statečného Eycka z Denesle z pole. Není scho-
pen pokračovat v boji. Další, prosím."
"Kurva," řekl Yarpen Zigrin.
{str. 71-72, povídka Hranice možností)

Druhá sbírka povídek o Zaklínači je opět výborným počtením. Narážíme na spoustu nových, v budoucnu nepostradatelných, postav. Za všechny jmenujme především trubadúra Marigolda, krásnou čarodějku Yennefer či Yarpena Zigrina, trpaslíka s nepříliš slušným slovníkem.
Jako první je ve sbírce povídka Hranice možností, ve které Sapkowski ukazuje, že pro jeho představivost a originální nápady žádná takováto hranice neexistuje. Vskutku originální příběh o jednom lovu na draka. Právě zde poprvé potkáváme Yennefer a dozvídáme se o jejím vztahu s Geraltem. Poznáváme více do hloubky i Geralta, zjišťujeme více o jeho povolání a zaklínačském kodexu. A v neposlední řadě potkáváme i draka ... v této povídce, ač si toho možná nevšimnete, je další kousek základu románu - je jím rozhovor Yennefer a Geralta s drakem, který se týká zachování rodu a neschopnosti mutantů mít potomstvo. Drak mluví o tom, že právě v malém dráčeti, kterému zachránil život, je jeho budoucnost, a že díky němu i jako mutant neschopný mít potomstvo přežije. Stejně jako později Yennefer a Geralt, neschopni mít dítě, přežijí v Ciri. Právě tato povídka, až s velice akčním a nijak nápaditým začátkem, mne později uchvátila a stále je jednou z mých nejoblíbenějších.
Druhou povídkou je Střípek ledu. Jde milostný příběh Yennefer a Geralta, okořeněný osobou třetí - čarodějem Istredem. Povídka nádherně napsaná, která musí uchvátit každého romantika. Geralt v ní přestává být pouze zabijákem, ale v naších očích se stále více stává obyčejným člověkem. Už není jen mutantem bez citů. Miluje, žárlí. Největší síla této povídky je především ve skvělých dialozích. U některých částí povídky se i docela dobře zasmějete, jako když Geralt vzpomíná na milování s Yennefer na hřbetě vycpaného jednorožce.
Třetí a poslední povídkou je Věčný oheň - humorný příběh o stvoření schopném přejímat jakoukoliv podobu a o zmatcích jaké způsobí v podobě hobitího kupce Biberveldta. V této povídce už se Geralt mečem příliš neohání. Více přemýšlí. Zatímco v povídce předchozí nám byla hlouběji představena Yennefer, zde se více seznamujeme s Marigoldem.
A co říci nakonec o této sbírce. Budete nuceni přemýšlet nad filozofickými úvahami postav, zasmějete se u zábavných částí a budete pohlceni skvělými dialogy. Co víc by jste chtěli? Jděte a přečtěte si to!
Povídky z této sbírky a sbírek Stříbrný meč,Meč osudu, Maladie a Tandaradei! seřazené do logické posloupnosti znovu vycházejí ve sbírkách Zaklínač I. a Zaklínač II.

Jméno	Zaklínač: Věčný ohěň
Autor	Andrzej Sapkowski
Vydavatel, rok vydání	Winston Smith, 1993
Počet stran	195
Cena	89,- Kč
Další	Překlad Stanislav Komárek Jiří Pilch, Rostislav Gašper Obálka Luis Royo
Hodnocení	79%

Komentáře k Věčnému ohni (a této recenzi)
(Přidali jste záznam a není tu? Zkuste obnovit obsah stránky)