Návod
k použití: Každá
lekce sestává ze slovní zásoby, která není určena k povinnému nabiflování,
nýbrž k vybírání podle chuti, a návrhů, jak ji používat, decentně a
citlivě doplněného o nejnutnější gramatický výklad. Od čtenáře se očekává,
že si nejenom přeloží uvedené větičky, ale bude na jejich základě tvořit
stále nové, nejprve podle stejného vzorce, pak stále košatější a originálnější,
dokud se úplně "nerozmluví". Pokud není - v hranatých závorkách
- uvedeno jinak, slova se čtou přesně
tak, jak jsou psána. Zkratka za slovem odkazuje na (nejznámější) pramen,
kurzíva na autorčiny dohady až pusté apokryfy.
3. lekce
V první lekci jsme se naučili tvořit krátké větičky
o přírodě se slovesem být. Dnes je trochu obohatíme: o podrobnější slovní
zásobu a také o přesnější vyjádření vlastností:
-1- Přídavná jména slovesná (činná,
nejjednodušší způsob) tvoří koncovka la, která se ke slovesům,
končícím na -a, připojí bez jakýchkoli úprav. Ke kmenům, končícím
na souhlásku, se připojuje přes -i- (nebo, chcete-li, připojíte ji ke
tvaru, který najdete ve slovníku, přičemž e se před koncovkou změní v
i, to totiž dělá skoro vždycky, neboť vzniklo redukcí původního
koncového -i):
elen itila
lasse lantala
limba timpala...
A POZOR, TOHLE SE PLETE: Koncovka -la je stejná pro
obě čísla! U
všech ostatních přídavných jmen jsme zvyklí (aspoň doufám, že teď už
ano) měnit v množném čísle a v e - tady zůstává beze změny! Tedy
elen
itila - eleni itila
lasse lantala
- lassi lantala
limba timpala
- limbar timpala...
-2- Zdá
se, že přídavná jména v elfích jazycích bylo možno stupňovat s
velkou přesností, nejen ve smyslu více - nejvíce, ale i opačně: méně -
nejméně. Žel, přesný popis této části gramatiky se pro quenijštinu
nedochoval a zůstal nám jen fragment:
Způsob, jak vyjádřit velkou míru nějaké
vlastnosti, je předpona an-, užívaná také pro třetí stupeň přídavných
jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a nebude se
hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a všechny
souhlásky, které se s "n" snesou (j,c,q,n,t,v,w, pravděpodobně i
h,f). S "p" dá zřejmě dohromady "mp", před l,m,r,s,
podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss:
telco anfilima
súre arringa
quesse anvilina
nén allarca
yáve ammára
cén amparca atd.
(U slov, začínajících na s, však není jisté, co
se stane, pokud "s" bylo původně "th". Tuto kombinaci mohu
tedy doporučit jen pokročilým, kteří už studují původní prameny slovníků.)
Takže nyní můžeme vytvářet bohatší větičky
jako třeba:
Silma
ná elen itila.
Silma ar itila ná elen lantala.
Elen lantala, silma ar itila, ná
vanima.
Limba itila ná ve elen silma.
Limbar lantala, silme ar itila, nar
vanime - nan eleni nar anvanime...
tento (tato, toto) sina (UT)
tamten (atd.) tana (LR)
támhleten (atd.) enta (LR)
co je? mana? (PM) (Možná shodný s výrazem pro "jaký?")
a ar (LotR)
ale nan (LR)
jenom (ale také jeden, sám, dosud)
er (QL)
velmi olde (QL)
trochu titto (apokryf)
jako ve
OBECNÉ VLASTNOSTI (PŘEDEVŠÍM VĚCÍ)
krásný, správný vanima LotR
dobrý (o věcech), též užitečný, vhodný, šikovný do ruky
mára LR
ošklivý naswa QL
opovrženíhodný, nekvalitní faica [faika] LR
nešikovný (o věcech), trapný, nesnadný
auqua [aukwa] QL
velký alta LR
malý, drobný titta LR
krátký sinta LR
dlouhý anda LR
široký landa LR
úzký arca [arka] LR
úzký, hubený a dlouhý, rovný
lenwa QL
tenký, hubený filima QL
štíhlý, útlý, křehký ninde LR
štíhlý, útlý, ohebný, graciézních pohybů
terene LR,QL
tlustý, tučný tiuca [tiuka] LR
těžký lunga LR
lehký, vzdušný, jemně větrný
vilina QL
vysoký, vysoké postavy tunda LR
horký saiwa QL
teplý lauca [lauka]
studený ringa LR
mokrý linque LR [linkwe], mixa LR, (i vodnatý: nenda LR)
vlhký níte (též orosený) LR
suchý parca [parka] LR
hladký pasta LR
drsný n araca [naraka] LR
měkký, poddajný (dá se hníst)
maxa LR
(dá se drtit, mačkat)
malaqua [malakwa] QL
tuhý, nepoddajný norna WJ, tarya [tarja] LR
tvrdý omba QL, sarda VT
pevný, silný, nepohnutelný tulca [tulka] LR
rychlý (a)larca [(a) larka] LR, linta LotR
rychlý, pohyblivý tyelca [čelka] [ty se čte něco mezi ť a č] LR
pomalý lenca [lenka] QL
STROMY ALDAR
buk feren LR
bříza (s trochou fantazie:“stříbrošedě zářící”)
silwin QL
stříbrná (správně česky bradavičnatá) bříza
silqueléni[silkweléni] ("dívka lesklých kadeří") QL
dub (“tuhý, pevný, houževnatý”)
norno LR
jilm alalme, lalme LR
kaštan ("strom s rukama",nejspíše tedy jírovec maďal)
mavoisi, alda mavoite QL
kaštanovník setý (jedlý) mavoisi tapatenda ("strom s dlouhými/šátrajícími prsty") QL
líska (od "kote", oříšek) cottule, cottulwe [kottule, kottulwe] QL
olše uluswe QL
topol (“zpříma stojící”)
tyulusse [čulusse] [ty se čte něco mezi ť a č]
vrba tasar, tasare S, LR
smuteční ("vzdychající") vrba
siquilisse [sikwilisse] QL
jakýkoli jehličnan vine, vinne QL
jedle nebo borovice (“strom příkrých strání”)
aiquaire [aikwaire] QL
modřín (příbuzné, podle některých zdrojů snad i totožné, se slovem “vlas”)
fine LR
ZVÍŘATA LAMANDI
jezevec oryat [orjat], 3.p. oryacen [orjaken] QL
kolouch, mládě vysoké opole QL
králík lapatte, mn.č. lapatsi QL
krysa ("hlodavec") nyano [njano] LR
krtek noldare QL
liška rusco (mn.č. ruscur) [rusko, ruskur] PM
prase divoké, kanec carcapolca [karkapolka] ("prase s tesáky") QL
vlk narmo LR
Vhodné je si celou lekci vytisknout (odkaz verze pro tisk / symbol tiskárny). K dispozici je také ke stažení ve formátu RTF (elfstina3.rtf, 17 KB)