Půlnoční premiéry Dvou Věží a přestávky uprostřed promítání
Tak už se nám to pomalu ale jistě blíží. Za necelých šest dní bude velká část z nás, fanoušků, sedět v kině a čekat na oblíbené logo New Line Cinema, které zahájí promítání Dvou Věží. Dnes jsem navštívil další press projekci a je zajímavé, kolik novinářů bylo na filmu podruhé :o) Konečně jsem viděl také scénu, která bohužel při první projekci kvůli technické chybě vypadla - Gimliho vtipkování o trpaslicích. Prostě je stále na co se těšit. Pokud se na půlnočního premiéru chystáte, přečtěte si tento článek...  

Pokud stále ještě nemáte na "půlnoční" (hezký nový význam pro toto slovo) lístky, nezoufejte. Stále ještě máte šanci (i když jen malou). Oproti původním předpokladům a nepodloženým spekulacím, že nebude dost kopií (což je naprostý nesmysl, když film v kinech jede znovu od rána), je nakonec ve Slovanském domě, v Palace Cinemas na Andělu (obojí Praha) i ve Špalíčku (Brno) k dispozici hned několik sálů a v některých z nich ještě místa snad jsou. Stejně tak stále zbývají i místa na Společenstvo Prstenu, které se bude promítat od 21:00 (Slovanský dům). Tenhle maratón bude jistě moc fajn. Skupina z těchto stránek vyráží právě do Slovanského domu, takže doufám, že se tam se spoustu z vás potkáme. Určitě nás nepřehlédnete, při troše snahy někdo vezme i webovou standartu na dřevárny :o) Očekávám, že Dvě Věže zlomí všechny stávající rekordy návštěvnosti za první týden v ČR. Již nyní jsou rezervovány prakticky plné kapacity multiplexů na pátek a víkend, včetně nočních projekcí. Kina přidávají, pokud je to jen možné, další sály...

V pravém pruhu těchto stránek probíhá anketa na téma "Jaký je váš názor na přestávky uprostřed delších filmů? (speciálně Dvě Věže)", ve které zatím drtivě vedou varianty s "Vadí mi" na začátku. Dvě Věže nejsou film pro děti a v tomto ohledu je dost nepochopitelné, že některá kina o přestávce vůbec uvažují. Snad o ní chtějí prodat více coly a popcornu, nevím. Palace Cinemas, která pojmou většinu půlnočních premiér, oficiálně oznámila, že pro Dvě Věže s přestávkou nepočítají, což je jistě správné rozhodnutí. Ti, kteří se chystají do CineStaru v Českých Budějovicích, Hradci Králové či Ostravě, už takové štěstí mít nebudou. V polovině filmu, nejspíš někdy okolo setkání Froda a Sama s Faramirem, jim bude přestávka vnucena (zdroj: tisková mluvčí CineStaru Pavlína Fechterová). Nejsem si jist, zda je ještě dost času rozhodnutí CineStaru změnit, ale pokusit se o to můžete. 

První Oscarové nominace pro Dvě Věže
Dvě Věže jsou v užším výběru ve dvou technických kategoriích Oscarů. Jedná se o vizuální efekty (další nominovaní Harry Potter a Tajemná komnata, Muži v černém II, Minority Report, Spider-Man, Star Wars Epizoda II - Klony útočí, xXx) a zvuk (soupeří s Harry Potter a Tajemná komnata, Minority Report, Road to Perdition, Spider-Man, We Were Soldiers, xXx). Ze sedmi vybraných filmů v každé kategorii nyní akademie vybere tři, které budou oficiálně ohlášeny 11. února. Do 5. února pak musí týmy stojící za efekty u jednotlivých filmů dodat zhruba 15 minutový sestřih scén, který má porotce přesvědčit o tom, kdo je tou pravou volbou.

Tolkien – luddita a technofobie ve Dvou věžích
Z původního zdroje přeložila (v)Eru, díky moc!

Těžko bychom si už asi dovedli představit vizuálně přesvědčivou filmovou verzi Pána prstenů - tak jak jí známe - bez digitálních technologií. Ironií je, že J.R.R. Tolkien byl čistokrevný luddita (tj člověk opovrhující technickým pokrokem) hluboce skeptický k moderním vynálezům, znechucený masovou produkcí různých robotů, stavěním továren a burácením motorů a který byl bytostně okouzlen anglickou krajinou z dob, kdy ještě nebyla zjizvena rušnými silnicemi a tratěmi. Při pohledu na zcela digitálně vytvořeného Gluma ve Dvou věžích by se nepochybně upřímně zděsil. 

Tolkienova nenávist k technice zcela zásadně ovlivnila jeho koncepci Středozemě. Dobrotiví hobiti jsou klasickým znázorněním anglických venkovanů z dřívějších dob, obdělávají si svá maličká políčka a kouří své dýmky, zatímco vznešení muži jezdí na koních a svádějí bitvy. Saruman – čaroděj, který se obrátil na stranu zla je naproti tomu někým jako Henry Ford, s duší z kovu a ozubených koleček. Tolkienovi skřeti se rodí - jako roboti - již „hotoví“ v Sarumanově továrně a - jak Tokien píše – burácení strojů a výbuchy těší jejich zkažená srdce. 

Tolkienova technofobie je většinou neškodná a snesitelná, představuje jakýsi manifest radikálního environmentalismu, jedním z příkladů mohou být enti (stromům podobné bytosti starající se o les) devastující Sarumanovo sídlo. Ale někdy jsou její efekty víceméně na škodu, obzvláště při Tolkienově znázornění války. Vrcholem Dvou věží je bitva v Helmově žlebu, v níž jsou malé jednotky lidí a elfů obléhány a ohrožovány obrovskou armádou skřetů, přičemž poměr bojovníků je asi deset na jednoho. I z filmové verze bitvy je jasné, že Tolkienova nedůvěra k technologiím ho vedla k celkem zásadnímu nepochopení a ke zkresleným názorům na podstatu vojenských úspěchů západních mocností. 

K pochopení toho je potřeba přijmout představu lidí a hobitů jako Britů (nebo obecněji představitelů západní kultury) a skřetů a jiných stvůr jako nepřátel světla a svobody. Toto téma se stalo v nedávných dobách velmi diskutované, někteří lidé Tolkiena odsuzovali a kritizovali jako rasistu a válečného propagandistu, jiní trvali na tom, že skřeti jsou prostě jenom skřeti. Pokud bychom nechtěli zacházet příliš do hloubky a přesto, že budeme respektovat Tolkienovo kategorické odmítání jakýchkoli alegorických prvků v jeho díle, nelze se ubránit při sledování Dvou věží podobnosti s některými skutečnými bitvami britské historie – Crécy, Agincourt, Inkerman, Rorkeův drift, bitva o Británii – v nichž menší jednotky statečných Angličanů úspěšně odrážely vlny nepřátelských oddílů.

Přesto existuje evidentní rozdíl mezi Helmových žlebem a těmito skutečnými válečnými událostmi. V Helmově žlebu tkví úspěch lidí a elfů především v důvtipu, pohotovosti a v silných pažích, zatímco skřetí vojáci jsou úspěšní díky všem možným supermoderním technickým vymoženostem – výbušninám, katapultům, lanovým žebříkům. Vítězství lidí je vítězstvím srdce nad strojem. Avšak v reálném světě technická vyspělost a schopnost využít ve válce všech vynálezů zkázy pomohla západním mocnostem upevnit svou vojenskou dominanci nad ostatním světem. Kuše, pušky, radary a děla byly základním kamenem úspěchu ve všech výše zmiňovaných bitvách. A tohle paradigma přetrvává i dodnes – válka v Zálivu, bitva o Mogadishu…Pochopitelně západní vojska prospívají i díky skvělému tréninku a disciplíně. Ale stroje hrají stěžejní roli v každém skutečném Helmově žlebu.

Při hlubším pohledu jsou moderní technologie (i vojenské) hlavním motorem ekonomického rozvoje západu. A v tomhle smyslu je to právě Tolkienova antipatie k pokroku, která dělá z Pána prstenů nikoli alegorické, ale odpočinkové dílo, jelikož je to pokus představit si Anglii bez všech těch věcí, díky nimž je dnes taková jaká je. Je sice krásné představovat si, že statečnost a čestné srdce stačí k vítězství nad Temným pánem…ale když máte zbraň, která pálí 4000krát za minutu, je to přeci jen jistější…