Tak nadešel ten slavný den a já stál před kinem s lístkem na Pána Prstenů v ruce. Mnoho a mnoho měsíců čekání se konečně naplnilo. Podivně rozechvělý, očekávajíce dílo, se kterým jsem do dneška v podstatě strávil stovky hodin. Ať již přípravou tohoto webu, debatami s fanoušky či agitací mezi Tolkienem zatím nepoznamenanými.Na půlnoční premiéře se sešlo "zdravé jádro" fanouškovské komunity. Tedy alespoň ta část, která měla tu trochu štěstí a získala lístky. Atmosféra byla moc fajn. Půlnoc se přiblížila a já se usadil do pohodlných sedaček v Ster Century, obklopen lidmi, které mám rád. Tma. Galadriel vypráví o historii Prstenu. Stále jsem skoro nemohl uvěřit tomu, co se právě děje. Na plátně neúprosně běžela první část trilogie Pán Prstenů. Společenstvo Prstenu …
Nebudu se snažit popisovat děj scénu od scény a kazit vám tím radost. Snad tedy jen "zhruba". Hned ze začátku se seznámíme s tím, co jsou vlastně zač prsteny moci a specielně pak Jeden Prsten. Budeme svědky bitvy posledního spojenectví. A hned poté přicházíme do klidného a pohodového Dna Pytle, tak akorát na oslavu narozenin Bilba a Froda a na seznámení se s Gandalfem. Spatříme úžasný ohňostroj i Bilbovo náhlé zmizení. Příběh pokračuje … ale proč to vlastně píšu ? Děj filmu se poměrně velice věrně drží děje knihy, snad až na vypuštění Toma Bombadila a scény v mohyle (hobiti získají své meče jinak, opravdu "zajímavě") a nahrazení Glorfindela vyloženě roztomilou Arwen. Ve filmu uvidíme některé scény prostě jen kratčeji, či pro zvýšení efektu a napínavosti "mírně" upravené. Ale co se děje týče, obavy nejsou na místě. Dějově JE to Pán Prstenů.
Odcházel jsem z kina a směsici pocitů ve mně lze jen těžko popsat. Nadšení, skoro až euforie. A zároveň smutek. Zoufale se opakující myšlenka "To nemůže být konec!". Tiché poděkování režisérovi za práci, kterou viditelně s velkou láskou odvedl, smíšené s výtkou, že se vůbec do něčeho takového pustil. S obžalobou ze zločinu, protože po filmu už nebude pro další generace čtenářů kniha tím, čím byla pro nás… Kdyby se býval film nepovedl, bylo by to mnohem snazší smést jeho existenci ze stolu. Bohužel (bohudík?) je Společenstvo Prstenu film víc než vynikající …
Vizuální zpracování… je asi nejsilnější stránkou filmu vůbec. Nejen počítačové efekty, ale i kulisy a exteriéry jsou prostě dokonalé. Od začátku do konce budete nevěřícně zírat na mistrně zpracované skřety, kteří skutečně budí hrůzu. Roklinka vám vezme dech, pokus o přechod Caradhrasu rozklepe zimou. A Balrog … Balrog vás přimáčkne do sedačky. Prostě na Společenstvo je radost pohledět.
Hudba a zvuk
… tvoří druhou složku jen podporující fascinaci a pohlcení filmem. Howard Shore odvedl víc než vynikající práci co se podkreslení vizuální dokonalosti týče. Ještě dlouho budete vzpomínka na můstek v Khazad-Dum. Ale o hudbě jsem se již rozepisoval jinde …
Vřele doporučuji kino s podporou prostorového zvuku, protože zvuk a zvukové efekty prostě nemají chybu. Opět nemohu než nezmínit asi nejsilnější část celého filmu, tedy Morii. V podzemí se mistři zvukaři opravdu vyřádili. Řev Balrogův se stane vaší noční můrou …
Herecké výkony
… jsou velice slušné. Snad nikdo (ani Liv "Arwen" Tyler) vyloženě nezklamal. Dokonce i Agent "Elrond" Smith působil ve své nové roli hodně přesvědčivě. Obzvláště pak musím vyzdvihnout výkon Iana Holma v roli Bilba, Cate Blanchett jako Galadriel a Elijaha Wooda coby Froda. Velmi dobře na mne také působil Christopher Lee jako Saruman a oba dva menší hobitci, Dominic "Smíšek" Monaghan a Billy "Pipin" Boyd. A snad ještě Sean Bean coby Boromir zanechal víc než jen dobrý dojem. Ostatní jsou tím, co hrají, jejích výkon je hodně dobrý, ale ničím překvapivý.
A teď trocha kritiky …Bohužel jsem na filmu našel hned několik (alespoň z mého pohledu) závažných chyb. Jednou z nich je v některých momentech snad až přílišné "zatraktivnění" scén. Pár mi jich přišlo opravdu silně přehnaných a snad až trochu směšných. Za všechny bych jmenoval hned úvodní zjevení Saurona v Bitvě posledního spojenectví a pak také souboj Gandalfa a Sarumana v Orthanku. Však uvidíte sami. Na druhou stranu bylo přidáno několik velmi efektních scén (např. když Frodovi u Skákavého Poníka spadne Prsten na prst), které působí víc než fantasticky. Těžko si tedy vybrat. Pro některé budou scény, které já považuji za přehnané, úplně v pořádku.
Druhým problémem (chyba není to správné slovo) je drastické sestříhání filmu. Nejde o to, že některé scény, které jsou v knize, neuvidíme ve filmu. S tím se počítat muselo. Problém je někde jinde. Na filmu je velice silně vidět fakt, že původní délka byla více než 3 a půl hodiny a na současné dvě a tři čtvrtě byl film prostě a jednoduše zkrácen vypuštěním "nepodstatných" míst. Je to vidět opravdu hodně! Nejhůře snad v Lothlórienu, ze kterého bylo ponecháno skutečně jen to "nejdůležitější" a vše ostatní prostě bez náhrady odstraněno. Na ději to nic nezmění, ale působí to velice špatným dojmem. Film má naprosto šílený spád a je poměrně hodně akční. Jedna skvělá scéna střídá druhou a není čas na oddech. A právě ona vypuštěná místa oním oddechem mohla být. Použil bych srovnání s koláčem. Ve filmu zůstalo všechno podstatné, všechna marmeláda, mandle, tvaroh .. všechno to úžasné a dobré, co s radostí zbaštíme ze středu onoho koláče. Bohužel byl odstraněn z koláče okraj, takové to skoro zbytečné suché těsto, bez kterého ten koláč ale není kompletní a všechny ty dobrůtky nám nějak nedrží po hromadě a sesypávají se do jedné velké patlanice, kterou s velkou chutí zblajzneme, ale nezasytí nás.
Film, jeho zpracování, lze jen těžko hodnotit univerzálním způsobem. Každý jej bude vidět v trošku jiném světle. Z mého pohledu je nutné si rozdělit diváky na tři potencionální skupiny a napsat odlišné hodnocení pro každou z nich.
1) divák - čtenář, který jde na Pána Prstenů a prostě musí porovnávat s knihou
2) divák - čtenář, který se už dávno vzdal naděje na to, že film bude stejně dobrý jako kniha a přistupuje ke Společenstvu prstenu skutečně jen jako k filmu
3) divák - knihou nepoznamenaný, který jde na film a vůbec nic netuší o ději knihy
1) Tato skupina bude zklamána. Velice zklamána. Neodpustí si nadávky na vypuštěná místa, bude kritizovat spoustu drobných změn, hromada záběrů ji znechutí. Bude jim hodně vadit to, že film se sice snaží skutečně věrně držet děje knihy, dokonce jsou často použity relativně dlouhé doslovné rozhovory, ale na druhou stranu toho spoustu mění. Ne, lidi z této kategorie film zklame skutečně hodně.
2) Zato tahle skupinka si z filmu odnese asi nejvíce. Nic ji nebude vadit zběsilý spád filmu. Vše správně pochopí a ocení snahu a lásku, se kterou bylo dílo vytvořeno. Vadit jim bude samozřejmě jen šílený prostřih, který ale (doufejme) bude napraven Directors Cut DVD diskem, na kterém snad dostaneme celé tři a půl hodiny v kuse.
3) O diváky ze skupiny této mám trošku "obavy". Nejsem si tak úplně jist, zda pro ně bude film úplně srozumitelný. Režisér se sice snaží podat i těmto divákům všechny potřebné informace, ale film se žene tak zběsilou rychlostí a událost střídá událost, že ne vždy bude možné vstřebat všechny potřebné informace. Takže .. pokud jste knihu nečetli, zkuste to ještě před filmem. A pokud to nestihnete, bude pro vás její přečtení nutností (a to je jen dobře).
Celkový verdikt? Bezesporu jeden z nejlepších filmů, jaké jsem za svůj život viděl. Bylo velice těžké (hlavně prvních pár hodin po odchodu z kina) přeřadit se z kategorie "s knihou srovnávajících" do kategorie "jako doplněk knihy beroucích" diváků, ale stálo to za to. Nyní mohu zodpovědně říct, že film splnil má očekávání a nebýt několika much, považoval bych jej za téměř dokonalý. Snad až ono DVD odstraní z mého pohledu problém největší, tedy onen šílený prostřih.
Každopádně .. nechat si tento snímek v kinech ujít by byla veliká, veliká chyba.