Nostalgie - stará verze webu věnovanému filmu Pán Prstenů | |||||||||||||||||||||||||||||||
| 31.1. 2003 1:16:16 | Súlwen | Já a kniha: Četl několikrát nejen ji, ale i další díla JRRT |
| Musím přiznat, že před shlédnutím Dvou věží jsem měla naprosto odlišné pocity než před shlédnutím Společenstva. Mou nedočkavost, očekávání a naděje vystřídal spíše mírný zájem a zvědavost. O tom svědčí i to, že jsem návštěvu kina tentokrát poněkud oddálila. Možná i tyto pocity byly důvodem, proč Dvě věže hodnotím příznivěji než Společenstvo prstenu. Možná je to tím, že jsem od nich neočekávala tak mnoho jako od prvního dílu. Očekávala jsem úžasný vizuální dojem a zajímavou podívanou a to se mi do puntíku splnilo. Celkově tedy film hodnotím kladně. Velmi se mi zamlouvalo prolínání jednotlivých dějových linií a zakomponování Aragornových vzpomínek. I když věřím, že na někoho to může působit rušivým dojmem. Především lidé, kteří předlohu nečetli budou mít u Dvou věží mnohem větší problémy sledovat děj, než tomu bylo u Společenstva prstenu. Scenérie a vizuální dojem Scenérie je skutečně překrásná. Jak by také mohla nebýt, když natáčení probíhalo na Novém Zélandu. Rohan jsem si sice představovala zelenější a travnatější, ale filmové zpracování je také velmi pěkné. Fangorn byl překrásný a dojem z něho mi nezkazila ani občasná "umělost" některých záběrů entů. Ani Osgiliath, Edoras a Helmův žleb mě nezklamaly. Nejsilnějším dojmem však působí Barad-dur a Mordor. Co bych však pojetí Barad-dur poněkud vytýkala, je ono "satelitní" oko na vrcholu věže. Něco málo k postavám Odlehčení filmu některými Gimliho hláškami bylo podle mého názoru příhodné. Co se mi však spíše nelíbilo, bylo jisté přehánění jeho neohrabanosti. Celkově mě však pojetí Gimliho příliš neiritovalo. Gandalf Bílý je zobrazen poměrně dobře. Trochu mi vadí ztvárnění Stínovlase, který je na můj vkus příliš bílý a malý :-) Více mně však vadí nedůsledné "utajení" sedla, které Gandalf skrývá pod svým pláštěm. Do očí bijící je to zejména při příjezdu do Edorasu, kdy se Gandalf okatě rukou opírá o přední rozsochu sedla ukrytou pod pláštěm. Detail, říkáte si, ale dobrý film musí klást důraz i na detaily. Ztvárnění Éowyn a herecký výkon Mirandy Otto je jedním z největších kladů filmu. Éowyn je přesně taková jaká má být, štítonoška svého lidu. Miranda této postavě vdechla život a bezchybně s ní splynula. Éomer je poměrně nevýrazný, což je pravděpodobně způsobeno silným potlačením jeho role ve filmu. Diváci jsou tak bohužel ochuzeni o mnoho krásných scén. Théoden své knižní předloze odpovídá méně. Působí silně dojmem nerozhodnosti. Gríma je další výborně ztvárněnou postavou, výkon Brada Dourifa je vynikající. Prostě Červivec, jaký má být. Pravděpodobně největší změnou oproti knize je změna charakteru Faramira. Faramir je více podobný svému bratrovi povahově a zároveň i svým vzhledem. Přestože se původně rozhodne odvést Froda i s prstenem do Minath Tirith, nakonec jej v Osgiliathu po setkání s Nazgúlem propouští a tím se opět vrací do linie předlohy. Na ději samém tento moment téměř nic nemění, Faramir se však proměňuje z moudřejšího a prozíravějšího zástupce svého rodu v postavu srovnatelnou s Boromirem. Což je samozřejmě škoda. Rozhodně je však změna charakteru Faramira méně do očí bijící než stejná změna týkající Sarumana, která zasáhla především Společenstvo prstenu. Přese všechny obavy z "milostného trojúhelníku" Arwen - Aragorn - Éowyn, musím konstatovat, že filmové zpracování se mi líbí. Myslím, že plně odpovídá Tolkienovu pojetí. Přestože jsem zde psala především o nových postavách vystupujících ve Dvou věžích, musím se ještě pozastavit u Arwen. Liv Tyler opět potvrdila mou domněnku, že se na tuto roli absolutně nehodí. Afektovaná a nafintěná Arwen v druhé části neobstojí v kontrastu k přirozené Éowyn. V tom však přece odlišnost těchto dvou žen spočívat neměla! Samozřejmě nesmím zapomenou na Gluma. Je těžké uvěřit, že skutečného herce pro tuto postavu nevyhrabali filmoví tvůrci, kdesi hluboko pod horami Nového Zélandu. Nevím, jak velkým dílem se na jeho vzniku podílel Andy Serkis, ale hluboce smekám klobouk před jeho výkonem. Glum vyvolává zároveň pocity odporu a soucitu, občas se jeho schizofrennosti musí člověk zasmát, zároveň však cítí uvnitř sebe lítost a soucit s tímto stvořením. Rozpor mezi odporností, ubohostí a směšností je vynikající. Divák neznalý předlohy jej však pravděpodobně plně nedocení. Pojetí rozhovorů Podleza s Podrazem je výborné. Osobně si myslím, že Glum a jeho zpracování je nejsilnější stránkou filmu. Stromovou a další enti se povedli poněkud méně, ale přesto v rámci možností dopadly nadprůměrně. Nosiče Nazgúlú jsem si sice představovala jinak, ale filmové zpracování je také zajímavé. Stejně jako ve Společenstvu mě trochu mrzí potlačení hrůznosti Devítky. Scéna s Frodem a Nazgúlem v Osgiliathu se mi zdá vyloženě přitažená za vlasy. Vrrci se mi svým zpracováním nelíbili vůbec. Spíše než vlkům jsou tato zvířata podobná hyenám. Nejvíc mě však zarazil odfláknutý zvukový efekt při útoku vrrků. Použít pro útočící vrrky lání smečky honičů bylo i na mě příliš. Epizoda s útokem vrrků se mi vůbec jeví do filmu přidaná naprosto zbytečně. A bylo by lépe, kdyby jí ve filmu nebylo, stejně jako příchodu elfího komanda do Helmova žlebu. | ||
|
|
Nacházíte se na JCsoft's
FANTASY Homepage - http://www.jcsoft.cz/fantasy/ Optimalizováno pro Microsoft Internet Explorer 4.x (5.x) a rozlišení 1024x768x16/32bit Jan Čeřovský (c) 2000 All rights reserved Jakékoliv nalezené chyby ( špatné odkazy, chybějící obrázky, hrubky, ...) se nebojte nahlásit na můj e-mail.
|